K dnešnímu článku mě inspiroval dnešní článek, který hlásal: "Dopravní podnik se dohodl s rodiči dítěte, jež přišlo o prsty na eskalátoru, na finanční kompenzaci".

Pro připomenutí rozhovor s otcem na TN.cz

A prvotní článek:
idnes.cz/chlapec-prisel-o-prsty-na-nohou

Takže si to shrňme:

Sedmileté děcko si poskakuje po eskalátorech (odborně řečeno - nepohybuje se v souladu s přepravním řádem ani se standardním územ chování) bez dozoru rodičů a tímto nevhodným chováním si způsobí úraz. Jeho nezodpovědní rodiče následně od Dopravního podniku (jako společnosti provozující zařízení, které za určitých okolností může být nebezpečné, ačkoli naprosto odpovídá bezpečnostním normám) dostanou 120 tisíc Korun jako odškodné.

Nabízí se paralela:
Sedmileté děcko samo doma strká hřebík do zásuvky (odborně řečeno – nezachází s elektrickým zařízením tak, jak je v normách a zákonech nařízeno. Kolik asi od ČEZu (jako společnosti provozující zařízení, které za určitých okolností může být nebezpečné, ačkoli naprosto odpovídá bezpečnostním normám) dostane jako odškodné za případný úraz?

Zabiják žurnalistiky...

Další zajímavý článek, který se točí kolem hromadné dopravy, vyšel na webu TV Metropol. Již jeho název "Chodíte v metru po jezdících schodech? Proč?" je dosti pochybný. Nezlobte se na mě, ale takovouhle slátaninu můžu publikovat já zde na soukromém blogu, ale médium, které by mělo ukazovat svou profesionalitu, podpořit článek čísly a fakty a především být nestranné, něco takového přece nemělo pustit do světa.
S autorem zásadně nesouhlasím, ale hlavně naprosto nechápu smysl článku. Poukázat na to, že někdo stojí a někdo jde, je jako poukázat na to, že ve dne je světlo a v noci tma. Pravda - udělal jsem to také, jenže jsem se při té příležitosti pokusil o jakousi amatérskou sociologickou sondu do duší spěchačů a šneků, byť jsem též nemohl dojít k žádné jednoznačné pravdě, protože taková prostě není!

Prosím autora, ať si dál jezdí tramvají (já také jezdím metrem jen z nutnosti) nebo na kole a nemontuje se do věcí, kterým není schopen porozumět, já si budu dál schody vybíhat, neboť když metrem přijedu v hh:29:30 a v hh:30:00 odjíždí bus, radši zkusím štěstí, než abych čekal hodinu v mrazu na další. Tady je cenná každá sekunda, pane autore!
Pod tímto hnojem se také vyskytla diskuse dvou nesmiřitelných táborů – chodičů a nechodičů. Samozřejmě padají argumenty jako "zlomená pravá ruka, můžu stát vlevo", se kterými se nedá nesouhlasit a naštěstí se všichni tak nějak shodli, že ne vždy mají chuť a sílu vyšlapávat hore, a naopak když na eskalátorech hodně fučí vítr, nebudou tam přece stát a čekat, až si pro ně nachlazení přijde i s kašlem. Kdo má chuť, přečte si.

Pikantní perlička na závěr

Ačkoli mám TV Metropol rád a fandím tomuto projektu, je jasně znát, že je to soukromá televize šířící názory jedné osoby nebo úzké skupiny osob. Zejména v oblasti hromadné dopravy již vyšlo plno záporně laděných článků. Objevil jsem však jednu souvislost, která by mohla osvětlit příčinu tohoto faktu:
Programovým ředitelem TV Metropol je tento muž:
www.metropol.cz/lide/management/denis-gaidos/
Poznáváte ho?
Ne?

Tak se ještě jednou podívejte rozhovor s otcem na TN.cz (odkaz na začátku tohoto článku). Už? Ano, jedná se o toho nezodpovědného otce, jenž svou nepozorností nebo dokonce nedbalostí připravil svého synka o několik prstů na noze a ještě se hodlá soudit s Dopravním podnikem, neboť se domnívá, že o nebezpečnosti eskalátorů nebyl dostatečně spraven. Jako třešničku na závěrečné perličce bych závěrem označil fakt, že na dveřích souprav metra se poslední dobou objevují reklamní samolepky TV Metropol. Nechce si tak vyřizovat účty s Dopravním podnikem?